Z Plômlova – Pochopitelně podle kalêndářa Huberta teprová bôde 3. lêstopádô, ale dneska slavijó tam, pak zas jinde. A každé si chce ôžêt teho svyho, pozvat svoje známy a naoplátkô přêjet na svatohubertsky slavnosti jejich. Tož néni teho časô. 

Svaté Hubert se podle fšeckyho narodil negdê v rokô 655 a podle fšeckyho žêl žêvotem prostopášnym a požêtkářskym až do momentô, gdê potkal v lese jeleňa, keré měl mezê parožim zářêvé křiž a přê tem ôslêšel hlas, keré ho nabádal, abê ôž nechal hlóposti a začal hledat virô. Po tymto zážêtkô se stal knězem. Bêlo to po tem, co mô ômřela přê porodô manželka Floribana. Ve své kněžské dráze se stal franskym biskôpem, založêl švycarské Lutych. Atributê s keréma je vêobrazované, sóvisijó s jeho ochranitelstim lovcu a mêslêvcu.

Ale to bê jenom takové malé exkurz do puvodô ôctiváni sv. Huberta, jehož méno pocházi z germánskyho Hubgeracht a znamená ‚dôchaplné člověk, skvělé mêslê’. Chráněnci tehoto světca si v sobotô dalê scuka na plômlovskym zámkô. Ê dêž to měl bêt velké deň hlavně nimródu (mimochodem nende o žádny hanlêvy označeni mêslêvcu, de o biblickó postavô krála a lovca), nenechalê si ho ôjit aji dalši návštěvnici. Ať ôž kvulê zvěřênové kôchêni, dovijakém dalšim dobrotám, nebo jenom proto, že bêl krásné podzêmni deň. Bêlê smê se tam mrknót takê, tož TOŤ mužete na Hubertsky slavnosti do Plômlova vêrazêt aspoň virtuálně.

0