Vêčurat, pomodlêt a spat. Pán neodmlóval a zalehl!
Od přerovskéch měšťáku - Jak zatróbi večerka, néni ôž nač čekat. Teho si bêl vědomé aji štêrêaštêrecetileté pán v jednym přerovskym nočnim podnikô. Ale dom se mô to zdálo asi daleko.
Gdêž to prostě na nocležnika přêšlo, tož nedbal ničeho. V bárô si rozestlal v prostředkô tanečniho parketa. Vêzôl se, přece nepude spat v botkách. Snaď mô moc čapê nesmrdělê. Eště si pak nachêstal pod hlavô a zalomil to.
Co na tym, že furt okolo něho negdo hópal a packoval, zkóšelê ho aji vêstrnadit z parketô, ale uspěšně odolával až do momentô, gdê si s nim personál nevěděl radê a zavolal měšťákê. To se ôž konečně probral, ale po chvilce se do podnikô znovô vrátil. Zapoměl si tam totiž škarbale a jak vêlzl ve fuseklách na chodnik, tož mô začlo bêt chladno.
Na drôhé pokus to ôž klaplo. Jak manika ofókl čerstvé luft, tož se trochô zretyroval a měšťákum pak ôž stačêlo ho monitorovat, abê zalehl do správnyho pelechô.