Od nás a z Čech pod Kosiřem – Velêkonoce v Muzeô kočáru mělê ôž popáty. Na pulkôlatinê se přestěhovalê do mist, gde před letama začinalê. Teda do samotné hlavni budovê muzea.

Protože pro letošni sezónô je to v Muzeô kočáru trochô přeorganizovany, a v podstatě hlavni expozica kočáru se přesônôla do Depozitářa, Velêkonoce v Muzeô kočáru se pro změnô vrátilê do hlavniho vystavniho sálô.

Mezê historickéma kočárama se dělalê kraslêce, pletlê se kocarê, ledasčemô se tam šlo přêôčêt a ledasco velêkonočniho aji odnyst. Pře tym si nečeho dobryho zubnót nebo si dat kafičko, připadně jedno s drôhym. Eště se čekalo na mozêkanta Jirkô Palánovyho, ale teho smê tam do našeho odjezdô nezastihlê.

Sami smê se divilê, že ôž chvilkô po začátkô nebêlo před muzeem gde zaparkovat a za velkéma vstupnima vratama nebêlo ôž skoro k hnôti, kolêk se tam přêšlo podivat lêdi. Velêkonoce v Muzeô kočáru bêlê znovô naplánovany na sobotô aji nedělô a organizátoři ze spolku Historicky kočárê Mylord a Tajemstvi žêvota s radosťô přêvitalê každyho, gdo se tam ôkázal. Šak se TOŤ podivéte na fotkê ze sobotniho dopoledňa.

0