Vêrazêlê smê na Stražêsko, ô Andilka bêla póť!

Ze Stražêska (Stražisko) – Gdêž se de na Stražêsko k Andilkovi, je ôž tak trochô podzêmek na krkô. Ê gdêž do prvniho podzêmniho dňa eště chvilka zbévá. Letos bêlo skôtečně dobry se trochô přêoblict…
Ôž gdêse smê psalê, že Stražêsko je jedna z dědin, gde póť je troškô indová, než bê měla bêt. Kostel na vrškô nad dědinó do slova a do pismena fšeckê dule stráži. Dêť je takê zasvěcené Andělum Strážném. Podlevá cirkevniho kalêndářa přêpadá tento deň sice na 2. řijna, ovšem v rakóskéch zemich, v té době teda aji ô nás, se slavil do rokô 1913 prvni zářijovó nedělô. A tak se to drži dofčêl.
Na Stražêsko smê sice nevêrazêlê pěšo za zpěvô pótnich pisni, ale určo to ê tak plati. Bêlê smê se mrknót na slavnostni mšê v kostele, obešlê Křižovó cestô, kerá lemôje cely uboči pod kostelem, prošlê se dědinó, gde hrálê a zpivalê Gábina V.G., Vlastik Greplu a Marek Vodrážku, ináč přêrozeně takovi pokračovateli legendárnich Merkuru. Zašlê smê ê na véstavo, jenom na kolotočô smê se nesvezlê.
Jak to v nedělô na Strážô bêlo se mrknite TOŤ.