Od nás a ze Smržêc – Smržêcké vandr svó drôhó dekádô histórije nezačal zrovna néšťastňéš. Teda aspoň podle počasi to tak vêpadalo. Nakonec se ale potvrdilo stary pravidlo, že pro turistikô néni nigdá špatny počasi, jenom špatně oblečené turista.

Na startô Smržêckyho vandrô smê se zastavilê chvilkô před desátó hodinó dopoledni, teda v okamžikô, gdê se pomalô ôzavirala možnosť odstartovat na nekeró z trati. Žêvo tam bêlo pořádně. A dêž smê mlovilê s organizátorem Zdeňkem Balcařikovym, tak se nám přêznal, že s ohledem na počasi ôž ôvažovalê aji o tym, ešlê má cenô to letos dělat. Nakonec ale dobře, že se nenechalê zviklat.

Trasê bêlê vêměřeny pro pěši, sêlnični cyglistê a teréňákê, teda bajkerê. Nakonec se fšeckéch dohromadê vêdalo na Smržêcké 1029 a v krátkym hodnoceni nám Zdenek Balcařiku napsal, že ho potěšêl vzrustajici trend počtô pěšich turistu, keréch bêlo letos 327. Z teho uctyhodnéch 31 se vêdalo na nédelši padesátikilometrovó trasô, z keré se vracelo až večir v dyšťô, dêž ôž se ostatni dlábilê guláškem od pani vedócijové Restaurace Ô hrišťa. Aspoň v krátkéch statistikách mužemê ôvist, že népočetňéši cyglistickó smržêckó rodinnó vypravó na trati bêlê Slezáčkovi, keréch pravidelně jezdi pět. Tradičně néstarši učastnik jak Vandrô, tak podzêmni Smržêcké šlapkê bêl devětaosmdesátileté Karel Ošťádalu z Kostelca na Hané, keré jak dêcky vêrazêl na kole, oproti temô némladši Klárka Nedomova si ve svéch dvóch měsicich jako dopravni prostředek vêbrala kočár. Ê dêž néspiš nedobrovolně . Do Smržêc přêjelê aji turisti z névzdáleňéšich mist v republice, a to z Prahê, Rakovnika a Kolina. Ti mělê zajištěné nocleh v kulturákô ve vlastnich spacákách.

Vic jak tisicovka vandrovniku v takovym počasi podle Zdenka Balcařikovyho rozhodně nende pokládat za neuspěch. Spiš naopak!

0