Z Konice – Ôměni je dvoje. Buď to, kery věrně ôkazôje svó předlohô anebo jinši, kery ve vás vêvolává nejaky pocitê. Pak je eště jedno, ale to kolêkrát ani sám autor nevi, co vlastně znázorňôje…

Pokaváď je řeč o nové véstavě Muzea řemesel Konicka, kery jô pořádá na zámkô v holportô  s konickym kulturákem, pak mužem v klidô zvostat ô variantê č. 1. Podmalbê na skle Jarmilê Lhotské só totiž vic, než vymluvny.

Jenom pro pořádek – podmalbê na skle je technika známá ôž z Byzantské řiše, keró ve 13. – 14. stoleti přêneslê do Itálie a v 18. – 19. stoleti se začla poôžévat aji ô nás. Laickê řečeny, ve skôtečnosti nende o malováni na sklo, ale, z pozice, teho, gdo se na obraz divá, pod sklem. Kresli s totiž na rôbovó stranô skla a logickê se mosi postôpovat v opačnym pořadi, než na plátně nebo kôsô papirô. Teda napřeď detailê, na kery se pak nanášijó dalši vrstve s věčima plochama.

Jak ôž je naznačeny v titulkô, z obrázku Jarmilê Lhotské je skôtečně poznat, o co na nich de. Pusobijó idealistickê, až možná naivistickê, ale je na ně opravdô moc přijemny diváni. Sama autorka se v Konicê neoctla náhodó, žêla v Brodkô ô Konice, na konické zámek chodila dokonca aji na ‚liduškô’, ovšem né do vytvarkê, jak bê vás muhlo napadnót, ale na klavir. Malovat začla až ve 27 letech, gdêž dostala pod stromeček barvê a sklo…

Obrazê só inspirovany vzpominkama na děctvi ô babičkê v Biskôpicách ô Jevička. Só na nich konkrétni postavê nebo krajinkê, a to né jenom z Malé Hané. Jak řikala ředitelka Městskyho muzea a galerie ve Svitavách Blanka Čuhelova, kerá měl na pátečni vernisážê pruvodni slovo, Jarmila Lhotská namalovala svuj posledni obraz v rokô 2013, ale pevně věři, že se znovô do nečeho pôsti. Je to takovy pohlazeni. Šak se TOŤ mrknite na pár obrázku z pátečniho podvečera, během něhož eště navic Pavel Šinu z Muzea řemesel Konicka poděkoval pani ředitelce konické školê a gymplô Evě Obrusnikové za podporô a spoluprácô.

0