Od olomóckéch polêcajtu – Pravda, gdo bê neměl aspoň negdê pokôšeni si vêlepšêt nevêhovujici záznam na papiře. Jenomže ono si neco spravit v žákajdě je jinši kalibr, než mět na krkô paragrafê za obêčénskó lumpačênô.

Co se stalo?  Dvaatřêcetiletá pani maródila. To se stane každymô. Ale asi se ji zdálo, oproti miněni dochtóra, že to eště málo vêležela, a tož si na neschopenkô nejaké ten deň maróděni přêpsala.

Upřimně, nebêl to nejaké deň, bêlê to pomalô třê neděle. Maróděni měla uředně ôkončeny 7. června, ovšem stačêlo mět po rôce patřêčny pisátko a najednó z teho bêl červen 27., a to možná zaměstnavatel muhl mlovit o štěsti, že před šestkô (červen) nešla přêpsat jednička…

Nô ale třeba bê to muhla bêt inšpiraca pro dalši takovy! Každopádně v prácê ji to nezežralê, skôtečnó platnosť si ověřêlê ô ošetřujici pani dochtorkê a bêlo vêmalovany. Na krkô má paragrafê za paděláni a pozměňováni uředni lêstinê, na což je pamatovany s trestni sazbó až na 3 leta v teplákách. Jenom pro srovnáni – napřiklad za znásêlněni je dolni sazba 2 leta…

0