ZAHRADNIKUV ROK HLÁSI FAJRONT: Co smê nasbiralê eště začátkem listopadô?
Od nás – To je koloběh žêvota. Jaro, lito, podzêm, zêma. Zrozeni, zráni, óroda, odpočênek. Snaženi, očekáváni, realita, poôčeni, co přiště ôdělat ináč nebo lip… Ô lêdi, sténak, jak ô rostlên!
Začátek listopadô. Ti s vyznamňéši paměťó si vzpominaji, že tymto časem třeba ôž muhl přêjit snih nebo naopak babi leto plênôle přejit až do zralyho podzêmkô. Každopádně zahradnikuv rok hlási fajront, protože přece jenom nejaké ten nočni přimrazek ôž temô moc nesvědči.
Aji mê smê ôdělalê posledni letošni sběr. Ve sklenikô ê na záhonech. Je to radosť, ale zároveň takê trochô nostalgie. Od jara kolem teho chodite, pipláte, máte starosť, abê slêmáci nebo inši havět temô neôbléželê. Zaliváte, plejete a obhližite, gdê ôž nandete prvni květ, gdê ôž zahlidnete prvni plod a bôdete si ho héčkat.
Nato tata jednô chvilô nevite, co s tém, protože je potřeba zpracovat hromadô matrošô, abê bêlo, až se zêma zeptá…! Najednó se pak čas překlopi do podzêmka, ze sentimentem posbiráte posledni, co zbêlo, a vzpomináte na ten celé rok, co ste kolem teho běhalê.
Važmê si teho, co nám zahrádka dává. Gdo vi, jak dlóho si eště tak bôdem muct hospodařêt!