Z Břêzska – Že só rôkopisê královedvorské a zelenohorské šêzuňkê, na to se přêšlo celkêm hêbno. Ale asi bê nikeho ani nenapadlo, že čapô v kakáčô má aji slovôtné grafoman Alois Jirásku. Pravda se ôkázala na Silvestra v Břêzskô. 

Ja, ja. Na každyho jednó donde. Leta bêl Alois Jirásku ikonó povinné školni četbê. Ale doba se měni, a najednó je jináč aji hromada jinšich věci. Došlo teda ê na slavnyho spisovatela. Jeho Stary pověsti česky vêšlê poprvni v rokô 1894 v nakladatelstvi J. R. Vilímek. Jak to ale bêlo doopravdickê?

Na to dalo odpověď silvestrovsky představeni v Březskô. Divadlo, kery se hrává dêcky posledni deň v rokô na dědině pod šêrym nebem, mělo tentokrát název Stary pověsti březsky. A pochopitelně v historickéch vyjevech se po pódiô produciroval praotec Čech, Kazi, Teta a Libuša, čê Horymir a celá ta partyja. Co ovšem Alois Jirásku ve svym dile opomenôl, a těžko řict, ešlê záměrně nebo z neznalostě, bêlê dalši postavê Josifa a Tondê .

Ale fčêlka vážně. Tradični silvestrovsky představeni bévá dêcky premiéró a zároveň derniéró. Což je rozhodně škoda, ale podobná přiležêtosť se dêcky nande jenom jednó v rokô. A tak po loňskym Strakonickym dôdákovi a dalšich předešléch kôsech, letos na námětô Lojzka Jiráskovyho a Frantê Ringa Čechovyho ôpravil Vojtěch Kôbu Stary pověsti březsky. Aji letos mělê ‚vêprodany‘ a aji dêž mê smê to letos na posledni chvilô neplánovaně nestihlê, mělê smê tam svoje  ‚zvědê‘ :-).  TOŤ se mužete mrknót na fotkê Janê Sikorové a TOŤ na snimkê Radka Mozêkantovyho.

0